Podrobná štůdia - ako optimálne navrhnúť fotovoltaiku

Ako navrhnúť fotovoltický systém tak, aby domácnosť bola schopná využiť čo najväčší podiel vyrobenej energie.

Skôr ako však požiadate o dotáciu, stojí za to dozvedieť sa, aké môžu byť náklady na celé fotovoltaické zariadenie, aký systém bude pre vás optimálny. 

Výroba vs. Spotreba

VÝROBA VS. SPOTREBA

• Cez deň veľká výroba, ťažko využiteľná

• Večer veľká spotreba = nákup z distribučnej sústavy

• Nízka efektivita systému

Vaše prebytky? Ani zadarmo!

• Na Slovensku nové podmienky niektorých prevádzkovateľovdistribučných sústav pre Malé zdroje nedovoľujú prietoky do siete

• Metódy obmedzenia prietokov:

- Výkon FVE menší ako minimálna spotreba - Vychádza maličký systém do 300Wp

- Odpínanie panelov cez prúdové reléNepresné, zložité, nízka efektivita systému - Presmerovanie prebytkov do ohrevu vody cez prídavný regulátorPomôže, ale v letných          mesiacoch nedostatočné

- SMART systémy riadenia spotrebičov - Zníženie komfortu pre obyvateľov, nutnosť prispôsobiť sa Počasiu

Systémy s akumuláciou

Ostrovné

– Vôbec nespolupracujú so sieťou

– Obmedzené výkonom meniča

Poloostrovné

– Možnosť prepnutia

– sieť, alebo batérie

- nie súčasne

– Obmedzené výkonom meniča

Hybridné

– Čerpajú zo siete, keď vlastná elektrina nestačí

– Zálohovanie napájania pre celý dom (len niektoré meniče)

– Najvyspelejšie riešenie fotovoltaického systému

Akumulácia ako riešenie

• Nevyužitú elektrinu uskladniť do akumulátora a použiť neskôr

• Technicky najefektívnejšie a najperspektívnejšie riešenie

• Problém: Akumulátory

Olovené akumulátory

            - Večný problém: Sulfatácia

            - Veľmi málo zhotoviteľských firiem schopnýchnastaviť systém tak, aby fungoval aspoňniekoľko rokov

Lítiové akumulátory

            - Nutná zložitá elektronika, často kompatibilné lens jedným výrobcom meniča

            - Prijateľné riešenia však existujú!

Olovené akumulátory

• Rôzne typy: otvorené - OPzS, AGM, GEL …

• Kľúčový spoločný problém: Po vybití pod 65% stavu nabitia (StateOf Charge) nutné urýchlene nabiť na 100% inak zosulfátujú – stratiakapacitu - V ostrovnej / hybridnej prevádzke neefektívne vzhľadomk účinnosti olovených akumulátorov <85%

• Preto dosiahnuť dlhú životnosť a efektívnu prevádzku je možné lenpri prevádzke v rozsahu stavu nabitia (State Of Charge) 65% až100% : pre 5kWh využiteľných potrebujeme 15kWh akumulátor

Systém teda musí presne merať stav nabitia a umožniťnevybíjanie akumulátora pod 65% - to znamená

- Dočerpávanie zo siete (hybrid)

- Kompletné prepnutie na sieť (poloostrov)

- Pod 65% vypnutie meniča (ostrov)

Lítiové akumulátory

• Lítium-ión Li-Ion: Účinnosť ~ 90%

• Lítium-(Yttrium)-Železo-Fosfát LiFe(Y)PO4: Účinnosť ~ 99%

• Kľúčový spoločný problém: Udržať všetky články v predpísanomrozsahu napätia – BALANCING

• Li-Ion: Balancing zabudovaný výrobcom, akumulátor je častokompatibilný len s konkrétnym výrobcom meniča

• LiFe(Y)PO4: Články + balancing skladá zhotoviteľ systému

• Aktívny balancing - Vyžaduje riadiaci procesor, zložitá kabeláž, môže sachovať až príliš aktívne (balancovať, keď nemusí)

    Pasívny balancing - Jednoduché, spoľahlivé, pri kvalitnom úvodnomsformátovaní článkov a nastavení systému dostatočneúčinné aj s malým balancovacím prúdom (~C/50)

Príklad: Akumulátor LiFeYPO4 15 kWh s pasívnym balancingomLítiový akumulátor

Olovo alebo lítium?

Olovo alebo lítium

* V závislosti na použitej technológií (AGM, GEL, OPzS ...)

** Ceny sú vrátane DPH, u Li-Ion a LiFeYPO4 vrátane balancingu

Prípadová štúdia

• Ročná spotreba domu 4700 kWh ~ 13kWh denne

• Strecha - juhovýchod, sklon 30°

• Výpočet pre FVE 2,5kWp a 4kWp so smerovanímprebytkov do bojlera a odpájaním pri prietokoch

Prípadová štúdia

Prípadová štúdia: On-Grid

• Analýza efektivity On-Grid FVE 2,5 kWp a 4kWp

• Prebytky do bojlera + odpájanie pri prietokoch

Prípadová štúdia on-grid

 2,5kWp FVE pokrýva 42%, 4kWp FVE pokrýva 48% spotreby

Prípadová štúdia: Hybrid

• Analýza efektivity Hybridnej FVE 4kWp

• 10kWh LiFeYPO4 aku, prebytky do bojlera, bez prietokov do D

Prípadová štúdia hybrid

• Hybridná FVE pokrýva 78% spotreby

Prípadová štúdia: Návratnosť

Prípadová štúdia návratNosť

• Uvažovaná koncová cena elektriny z DS 0,16 EUR/kWh

• Všetky ceny sú vrátane DPH

• Návratnosť je počítaná bez akýchkoľvek príspevkov (dotácií)

Prípadová štúdia: Príspevky SIEA

Prípadová štúdia príspevky SIEA

Výška príspevku:

- 2550 EUR (1200 + 1,5 x 900) na FV Panely (strop 2,5kWp)

- 900 EUR (5x180) na akumulátory (strop 5kWh)

On-Grid alebo Hybrid?

On-grid alebo hybrid

Dôležité otázky pri výbere hybridného systému:

• CE certifikát so všetkými náležitosťami?

    - EN 61000-6-2 a -3, EN 62040-1 a -2, EN 62040-1 a -2, EN 50178

    - VDE AR-N 4105 – podpora riadenia výkonu zmenou frekvencie siete (nepovinné)

• Vlastná spotreba meniča naprázdno?

    - Hlavne ázijské meniče, až 50W / 3kW menič = strata 1,2kWh/deň!

• Straty dvojitou konverziou v hybridnom režime?

    - Zbytočné marenie energie zo siete, prejaví sa na účte hlavne v zime

• Výkon meniča v ostrovnom a hybridnom režime?

    - Utiahne dom pri výpadku siete? Pozor na štartovací príkon tepelného čerpadla

• Chovanie pri výpadku siete – prechod do ostrovného režimu: UPS alebo len Backup?

    - UPS = prechod bez výpadku, Backup = výpadok 5s a viac = reštart spotrebičov

• Presná indikácia stavu nabitia batérie?

    - Pri olovených aku nutnosť, vždy veľmi užitočná informácia

• Možnosť riadenia toku prebytkov do bojlera?

    - Plynulé riadenie, alebo len spínanie?

• Dĺžka záruky? Záruka aj na batérie?

    - Je si zhotoviteľ istý kvalitou ponúkaného riešenia?

• Možnosť úplne zakázať prietoky do siete?

    - V dobe meniacich sa podmienok PDS veľmi užitočná možnosť

• Referencie zhotoviteľa?

    - Referencie na webe aj starších systémov

    - Možnosť osobnej obhliadky už realizovaných systémov

Autor: Ing. Matej Gálus, SAPI

 

Pripravíme vám cenovú ponuku na fotovoltaickú elektráreň

 

Zdroj: SAPI.SK

Diskusia

  1.    J. Bednář

    26. 10. 2015, 09:20

    Myslím si, že každý zájemce by se měl na instalaci FV dobře připravit. Jako příklad bych doporučil začít sledovat spotřebu nejen do výše, ale sledovat i rozložení v čase. Zájemce by tedy měl mít k dispozici graf spotřeby, jaký je součástí výše uvedených grafů a měl by také zohlednit to, že se spotřeba mění nejen v průběhu roku, ale třeba i o víkendech bude spotřeba jiná. Je tedy zapotřebí začít s měřením dlouho dopředu. Letní hodnoty budou k dispozici až za ... . Asi není potřeba psát, že u každého bude graf vypadat jinak. Myslíte si, že k tomuto účelu vyhovuje Emonitor? Další otázkou je, zda je efektivní vyrobenou elektřinu využívat na ohřev vody, když to jde mnohem efektivněji. Podle mého, vyrobená elektřina patří do zásuvek, ne do bojleru. Raději zde ani nebudu psát, výkon kolika FV panelů nahradí mnohem levnější termodynamický solární systém s jediným EnergyPanelem. Po jeho instalaci může být počet FV panelů menší, systém bude levnější, nebo víc elektřiny zbude pro zásuvky. Toto je jeden z příkladů optimalizace spotřeby. Jste pro provedení optimalizace ještě před instalací FV elektrárny? Dávají vám tyto kroky smysl? Podobný, ale méně podrobný článek s naměřenými hodnotami konkrétního dne http://www.prozname.cz/Blog/Post/1330/Jakou-velikost-sol%C3%A1rn%C3%AD-elektr%C3%A1rny-zvolit

    Reagovať

  2.    Matej

    26. 10. 2015, 14:23

    Pán Bednár, súhlasím s Vami, treba to dobre zvážiť. Vyššieuvedené grafy sú priemerom za 2 roky reálneho fungovania systému. Práve časť spotreby okolo poludnia je zaujímavá - normálne by bola nižšia, ale v systému kde sa meranie vykonávalo je bojler zapojený na prebytky z FVE, Nemôžem súhlasiť len s Vašim tvrdením o tom, že ohrievať vodu sa dá efektívnejšie. Zdanlivo je to tak, pretože elektrina je "vysokokvalitná" forma energie - dá sa využiť na veľa rôznych vecí, zatiaľčo teplo je "nízkokvalitné". Avšak keď máme FVE/HFVE a máme z nej v lete spravidla veľké prebytky, teda veľa elektriny zadarmo, tak prečo ju nevyužiť? Bojler je práve zariadenie ktorého prevádzku vieme zautomatizovať a prispôsobiť prebytkom a jeho príkon je dostatočne veľký na to, aby sa takéto riešenie oplatilo. Kvalitný bojler stojí 200-300 EUR a veľa domácností ho už má, takže náklady sú minimálne. Koľko stojí ten termodynamický systém?

    Reagovať

  3.    Solárník

    26. 10. 2015, 16:10

    A kolik stojí takový Hybridní systém? Ono kdyby ten stát resp. ty distributoři nebyli tak nenažraní (omlouvám se za tento výraz) a tolerovali by nějaké malé přebytky, tak si pomocí již dnes běžné finančně nenáročné elektroniky jako Wattrouter či Greenbono atd., zužitkujete vyrobenou energii doma pro teplená čerpadla, boilery, klimatizace a podobně velice dobře. V okamžiku, když tyto regulátory zjistí sále nadvýrobu, téměř každý FV střídač umí snížit výrobu el. energie a tím se sníží i případný přetok. Jak jednoduché, že? Všimněte si jak často měníte baterie u vašich čtyřkolových miláčků. Jendou za 3 za 5 let? Ani si nedokáži představit měnit baterie v HFVE, které budou stát 25tis, 30tis či více asi v těchto periodách. Toto se přece nikdy nemůže vrátit bez nějakých dotací, které jsou tím pádem absolutně nesmyslné. Stačí povolit nějaký minimální přetok a vše je tím mnohem levnější a hlavně to dává smysl.

    Reagovať

  4.    Matej

    26. 10. 2015, 23:01

    Približné ceny systémov sú uvedené v štúdii. Zahrňujú akumulátory LiFeYPO4 s reálnou predpokladanou životnosťou >20 rokov, čo je viac ako je návratnosť systému s dotáciou. Pretoky na slovensku nie sú povolené len na územÍ Stredoslovenskej energetiky, ZSDis a VSE nemajú problém ich odoberať. Problém je v inom - špička spotreby, ako je vidno z grafov, je večer a tam nám klasický on-grid prakticky nepomôže - s wattrouterom či bez.

    Reagovať

  5.    J. Bednář

    29. 10. 2015, 15:35

    Váš nesouhlas, pane Matěji, v druhé části evidentně pramení z neznalosti zmíněného termodynamického systému. Zatímco u laiků mě otázka na cenu nepřekvapuje, u odborníka bych předpokládal zájem i o výkon daného zařízení. Je přece rozdíl jaký výkon za investovanou částku získám. Sám víte, že za elektrárnu bez baterií dám méně, ale také mnohem méně výkon dané elektrárny využiji a nakonec ta dražší elektrárna s akumulací vyjde díky většímu využití vyrobené energie levněji. Neznalost není nic špatného, horší je o jiné možnosti vědět a ignorovat ji. Uvedená cena za bojler v souvislosti s termodynamickým systémem není zajímavá, protože existují, a dost často se instalují jednotky, které se napojí na stávající bojler. Není to nic složitého, přes T-kus na přívod a výstup bojleru se napojí jednotka Termbox s EnergyPanelem a je. Vrátím se teď k elektrárnám. Modelový příklad, RD má nějakou denní spotřebu a navrhnete elektrárnu 4 kWp za 8500 Euro, Přitom, kdyby se po celý rok voda ohřívala termodynamickou jednotkou, stačil by výkon elektrárny 2,4 kWp za 5200 Euro. Jednotka tedy nesmí stát víc jak 8500 – 5200 = 3300, což TERMBOX cenou okolo 2400 Euro splňuje. Místo příkonu topného tělesa cca 2000 W ale potřebuje 300 – 400 W za každého počasí. Za nižší cenu takto získáme jak teplou vodu, tak i elektřinu do zásuvek. Bude však záležet na tom, kolik energie z EnergyPanelu bude skutečně využito, jestli součet využitelných výkonů z menší elektrárny a EnergyPanelů bude větší, než využitelný výkon velké elektrárny. Limitem není až tak maximální výkon EnergyPanelu, ale možnost využití dostupné energie v podobě tepla v daném místě. Dvoučlenná rodinka zdaleka nevyužije celý výkon EnergyPanelu a kalkulace by nemusela příznivě vyjít, je však někdy možné EnergyPanelem získatelný, ale nevyužitý výkon nasměrovat do topného systému. Tady je důležité, že EnergyPanel není tolik závislý na slunci, jako FV panely, tím se lze dostat přes využitelný roční výkon 4000 kWh (po odečtení vlastní spotřeby) z jediného EnergyPanelu. Dost zajímavý výkon pro nízkoenergetické domy, co říkáte? A to ještě nepočítám s tím, že někdo bude chytrý a za ušetřené peníze pořídí baterii a účinnost celé sestavy ještě navýší. Z uvedeného je snad jasné, že nejsem proti fotovoltaice, dokonce si dovedu představit, že i s termodynamikou lze přebytky do vody uložit. Nejprve ať FV panely dodají výkon TD jednotce a až bude voda teplá 55°C, zapojte malou topnou spirálu a teplotu přebytečnou elektřinou ještě teplotu zvyšte. O co ji zvýšíte, o to méně další den jednotka poběží. Je to o využití toho, co je pro daný účel výhodnější.

    Reagovať

  6.    Matej

    29. 10. 2015, 18:35

    Pane Bednář máte pravdu, ten systém neznám. Můj nezájem o výkon pramení z jednoduchého: Když mám něco zadarmo, všechno ostatní, co udělá totéž ale něco stojí, je pro mne nevýhodné. U On-grid systémů kde je k tomu potřeba např. Wattrouter to zadarmo není, ale hybridní měniče vesměs mají konfigurovatelné výstupy použitelné pro řízení bojleru. Tedy pokud má domácnost stávající bojler, je toto řešení v podstatě zadarmo. Dimenzovat hybridní systém na menší výkon je nevýhodné, protože čím je systém větší, tím je vzhledem k výkonu levnější. Např. MPPT regulátory nabíjení bývají právě o výkonech 4-5 kWh, když dáme panelů méně, zaplacený potenciál regulátoru zůstane nevyužitý. 4-5 kWp hybridní systém je tak akorát pro běžný rodinný dům, protože poskytne cca 80% úsporu elektřiny ze sítě přičemž většina spotřeby je v odpoledních a večerních hodinách. Menší systém by uspořil méně a byl by dražší, větší systém by měl v létě velké přebytky. Píšete, že Energypanel není tak závislý od slunečního svitu jako FV panely. Umíte to kvantifikovat? Např. kolik procent vyrobí systém v deštivý den vzhledem ke slunečnímu? U FV panelů je to kolem 10-15%. Pokud jde o směřování přebytečného tepla do topného okruhu, je to jako s fotovoltaikou: Můžete s tím topit, ale jen v létě. Těch pár dnů, nanejvýš týdnů přechodných podzimních a jarních dnů, kdy to může reálně fungovat (tzn. nahřát bojler na 55° a již je potřeba vytápět). Ještě dovolte otázku - v čem je ten Energypanel výhodnější oproti tepelnému čerpadlu vzduch-voda? To je totiž skutečně nezávislé na slunečním svitu a lze s ním ohřívat vodu i reálně vytápět barák v zimě. Přitom se dá, na obdobní výstupní výkon, pořídit za cenu srovnatelnou, ne-li nižší než Energypanel.

    Reagovať

  7.    J. Bednář

    30. 10. 2015, 13:14

    Model C, bude takový, že zákazník bude chtít maximálně snížit závislost na dodavatelích energií, tedy varianta, o které jsem psal nejdříve a ve které se může uplatnit i um lidí, co instalují FVE. Na stejné množství vody se využije EnergyPanel, na pohon jednotky a spotřebu domácnosti se použije FVE o výkonu 2,4 kWp (nebo optimalizovaná ke spotřebě domácnosti). Maximální zisk je 2370 kWh, ale využití asi bude bez baterek menší, dám 70%, což je 1660 kWh. Souhrn dělá krásných 5300 kWh, za které se zaplatí 7600 Euro, tedy mnohem více energie za méně peněz. Pokud víte o někom, kdo by šel do této varianty, napište mi, budu ale potřebovat někoho, kdo navrhne a nainstaluje tu fotovoltaiku.

    Reagovať

  8.    J. Bednář

    30. 10. 2015, 13:14

    Model B, kdy se rozhodne zákazník jenom pro ohřev stejného množství vody EnergyPanelem. V tomto případě bude také energie získávána z okolí, ovšem nejen za slunných dnů, ale celoročně. Aby to bylo možné, musíme jednotce dodat necelých 30% energie = 1560 kWh a 70% dodá příroda. V tomto případě se za cenu 2400 Euro nemusí koupit 3640 kWh. Je lepší první „zadarmo“ varianta, nebo tato? Obecně je důležité zohlednit to, že slunce svítí po omezenou dobu. Je potřeba propočítat celoroční přínosy a náklady. Sem přidám odpověď na položený dotaz. V čem je náš systém lepší, než tepelné čerpadlo? Umí využít solární záření dopadající na EnergyPanel. A EnergyPanel je velice jednoduché zařízení, váží jen 6,2 kg. Přesto je to nejdokonalejší solární panel, protože nemá tepelné ztráty, ale naopak zisky, teplo okolí teče do panelu. Veškeré teplo je z panelu odvedeno jednotkou na principu TČ a panel je tedy studenější, než je okolí.

    Reagovať

  9.    J. Bednář

    30. 10. 2015, 13:17

    Tak se mi to nepodařilo seřadit za sebou - omlouvám se, ale snad se v tom vyznáte --------------- Pane Mateji, děkuji za češtinu. Dál se ale v napsaném trochu ztrácím. Vycházel jsem z cen a výkonů v článku a vy teď píšete, že menší varianta bude dražší? Možná jsem to jen špatně pochopil. Pojďme se ale podívat na to zaklínací slovíčko ZADARMO, v tomto případě slovíčko, aby lidi víc kupovali, víc utráceli. Dám vám další modelový příklad, kde budeme vycházet z toho, že denní spotřeba teplé vody je 200 litrů. Na ohřev a udržení teploty je potřeba 15,7 kWh/den. Za rok to je 5200 kWh. V modelu A použijete FV elektrárnu o výkonu 4 kWp za 8500 Euro. Ten celkový výkon, uvedený v článku si dovolím zpochybnit, myslím, že ani u nových panelů by měření přímo na panelech nedalo 4700 kWh a to je potřeba ještě zahrnout další ztráty na vedení a dalších komponentách. Mimochodem, toto je další celkem obvyklý přístup dodavatelů, jak zákazníka zmást. Předpokládám, že se vzhledem ke klesajícímu výkonu panelů shodneme na maximálním ročním zisku 3800 kWh. Dál z článku víme, že celý výkon nebude využitý. Nechci se přít, ale dejme tomu, že se podaří využít 80%, tedy ročně 3040 kWh za 8500 Euro. Je v tom někde chyba? Proč se mají řešit střídače, routery, baterie, když elektřina ani nepokryje spotřebu 5200 kWh na ohřev teplé vody? Ptám se, kolik elektřiny skutečně poteče do zásuvek a vyplatí se to za drahé peníze řešit? http://www.prozname.cz/EnergyPanel/Pro%C4%8D-EnergyPanel/Porovn%C3%A1n%C3%AD

    Reagovať

  10.    J. Bednář

    29. 10. 2015, 15:23

    Shodneme se na tom, že bez dlouhodobého monitoringu spotřeby by ani tento článek nemohl vzniknout. Každé instalační firmě FV systémů, které záleží na dobrém jménu, by před instalací elektrárny takové údaje také velmi usnadnily návrh správného výkonu. Je tedy podle obou žádoucí, aby budoucí zákazníci o takové, cenově dostupné, možnosti věděli a začali měřit – monitorovat spotřebu co nejdříve. To za ně nikdo neudělá. Pro známé (web) jsou nastíněné možnosti, jak by bylo možné toto řešit, dokonce i v SR.

    Reagovať

  11.    Štefan Kuzma

    27. 10. 2015, 10:03

    Akýkoľvek návrh elektrického systému na výrobu elektrickej energie, ktorá sa spotrebúva v mieste výroby nie je jednoduchý. Naša prvá 3-fázová hybridná FVZ elektráreň s výkonom 17 kWh funguje už 3 roky. Od vtedy iný typ ani nenavrhujeme a nevidíme efektivitu pre 90% domácností v inom rozumnom využití alternatívneho zeleného zdroja. Pri výpočte návratnosti celého systému je veľa nejasností a zavádzania zo strany predajcu elektrárne. Stále sa nevieme vo firme zbaviť "pachute" oprávnených montérov, ktorí navrhujú a montujú "fotovoltickú elektráreň" bez nutnosti elekto vzdelania a potrebných osvedčení. Súhlasím s časťou článku, že s návrhom a montážou hybridného systému nie je veľa firiem so skúsenosťou.

    Reagovať

  12.    Matej

    05. 11. 2015, 09:51

    Pane Bednar, nikdo v clanku nechce nikoho zmast, pouze vy jste spatne cetl. Ano na kWh vykonu je mensi elektrarna drazsi. Mensi 2,5kWp elektrarna stoji 5800Eur tj. 2,32Eur/Wp, vetsi 4kWp stoji 8500eur tj. 2,125Eur/Wp. Dale, v clanku nikde neni napsano ze 4kwp elektrarna vyrobi rocne 4700kWh. 4700kWh je spotreba domu. Nejvetsi rocni vyrobu ma dle clanku 4kWp hybrid, ktery pokryje na AC strane 78% z tech 4700kWh, tj. 3666kWh a to je realne cislo. K te vyhode energypanelu - Urcite je to vyhoda? Vy urcite vite, ze topit a ohrivat vodu je potreba i kdyz slunce nesviti. Napriklad takove zatazene zimni dny, s teplotou kolem 5°C. Kolik to tehdy vyrobi?.. a kolik Tč kteremu staci i tech 5°C a muze jet klidne i v noci? Take by me zajimalo, co se stane , kdyz energypanel pokryje snih? Kdyz je studenejsi nez okolni vzduch ...? Omlouvam

    Reagovať

  13.    Matej

    05. 11. 2015, 09:52

    .. Omlouvam se za diakritiku, pisu z tabletu

    Reagovať

  14.    J. Bednář

    05. 11. 2015, 16:20

    Děkuji, krásně jste mi nahrál. Že menší elektrárna obecně vyjde dráž, to chápu, a počítám s tím, že v článku je cena navýšená. Nechci se ale pitvat v drobnostech, to ať si posoudí každý sám. Z vaší odpovědi mi však vyšlo, že tato navýšená cena bude ještě dál navýšená. Proto jsem se ohradil. Měl byste ale vysvětlit, co je těch 4700 kWh, spotřeba domu to může být těžko, když jen na ohřev vody spotřebují 5200 kWh. Doufám, že se vám to podaří nějak odůvodnit, jinak bych to mohl brát jako pokus vylhat se :-) . A další poznámka - co je víc 78%, nebo 70%? Ono se totiž musí posuzovat s jakými hodnotami se počítá. Vy zřejmě počítáte 78% z výroby (opět nechápu, proč berete 4700 kWh (bral bych ze 4000), kdežto já 70% ze spotřeby na ohřev vody - 5200 kWh.. Pokud by někoho zajímal srovnatelný parametr, jako je těch vyrobených 4000 kWh, tak EnergyPanel by mohl dát 6000- 7000 kWh za rok, ale je jasné, že ne všechen výkon lze v létě využít. Pokud bych bral 70% z tohoto čísla, tak je to nicneříkající hodnota jako 78% z 4700 kWh. A ještě jedna poznámka, roční výkon FVE 4000 kWh bude asi reálných v prvním roce po instalaci, ale už těžko za 10 let. Už teď děkuji za vysvětlení

    Reagovať

  15.    J. Bednář

    05. 11. 2015, 16:44

    A asi nejen vás bude zajímat odpověď, co bude dělat panel pod sněhem. Při nejhorším to samé, co FV panel. Ale spíš než sníh, rozhodující je teplota. On i sníh není bez teploty, má třeba -5°C, ale má ji. Možná vás bude zajímat fakt, že led má 3x větší tepelnou vodivost, než jakou má voda. A voda je tuším 6x tepelně vodivější než led. Z toho by se dalo usuzovat, že hlavním důvodem, proč je TČ potřeba odmrazovat, není led jako takový, ale skutečnost, že námraza ucpe průchod vzduchu venkovní jednotkou a TČ nemá dostatečný přísun tepla. Na EnergyPanelu se také do určité míry může vytvořit námraza, ale to nezabrání proudění vzduchu kolem. Je možné očekávat, že výkon vlivem ledu klesne, ale na druhou stranu je potřeba brát zřetel na to, že možná vyšší výkon klasického TČ je potřeba vykoupit ztrátou v podobě odmrazování. Měl by se ale zohlednit i fakt, že i zimní sluníčko může zvýšit výkon energyPanelu, na rozdíl od TČ. Protože jde o malé TČ je potřeba respektovat, že při nízkých teplotách bude potřeba vodu v bojleru přihřívat, proto doporučuji hranici změřit Emonitorem. Podle výrobce je dnes hranicí -5°C, ale může to být podle okolností jiné. A také mohu uvést, jak problému s sněhem zabránit. Stačí panel instalovat na fasádu. :-) A ještě poslední poznámka, síla EnergyPanelu není v nízkých teplotách, které trvají cca 14 dnů v roce. Jeho síla je v tom, že k získávanému výkonu výrazně přispívá slunce.

    Reagovať

  16.    J. Bednář

    05. 11. 2015, 16:50

    Když jsem psal předešlou odpověď, napadla mě ještě jedna otázka. Jak dokážete pokrýt 78% spotřeby, když výroba elektřiny FV panely je omezena cca 1500 hodinami slunečního svitu? Rok má 8760 hodin, znamená to, že na 7260 hodin připadne spotřeba jen 22%? To je asi nereálné, že?

    Reagovať

  17.    J. Bednář

    05. 11. 2015, 17:12

    Jak vypadá námraza na panelu? https://www.facebook.com/ThermBoil.cz

    Reagovať

Komentár k článku


Hore

Od 11. 3. 2014
TOPlist